Zpravodaj obce Francova Lhota 1/ 2019

Každá obec zejména na Valašsku se může pyšnit svébytným krojem, znakem obce, nebo jedinečnými příjmeními.

Obecní znaky

Symboly byly Obci Francova Lhota uděleny 17. ledna 1997 v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. Návrh zpracoval heraldik pan Miroslav Pavlů z Ústí nad Orlicí.

Znak:

V zeleném štítě na zlatém pahorku stříbrný šraňk (závora) přeložený dvěma zlatými vztyčenými klasy.

Prapor:

List praporu tvoří vodorovné pruhy – žlutý, zelený a žlutý v poměru 1:7:1. V zeleném poli bílý šraňk. Poměr šírky k délce listu je 2:3.

 

Obecní kroj:

Kroj ženský

Rukávce:
bílá plátěná košula, rukáv s vyšitou vsadkou (v rameni nařasen, dolů navlečená šňůrka na stažení) a výšivkou kolem dolního okraje. Límeček – stojáček je vyšitý. Rukávce se nosí přeloženy přední díly přes sebe a zapnuty u krku, kde se připíná kotula – ozdobná spona.

Kordulka:
Červená vesta z filcu. Kolem krku a zapínání zdobená tmavě modrým sametem. Ve předu je šest zlatých zdobných knoflíčků na falešno ošňůrkovaných. Zapíná se na 4 háčky. Vzadu má tři záhyby zdobené stejnými zlatými knoflíčky. Podšívka je z režného plátna.

Spodnička:
Bílá plátěná sukně, délka po kolena, úzkého rovného střihu do gumy v pase.

Rubáč:
Bílá plátěná sukně, dolní okraj lemovaný krajkou,v pase šňůrka na zavázání.

Sukně:
Bílá plátěná sukně dlouhá. Obléká se pod fěrtoch rozparkem dopředu.

Fěrtoch:
Modrotisková zástěra vrapená v pase do lemu. Modrotisk je tištěn jemným vzorem na okrajích má tištěnou obrovnávku. Sahá od boku k boku. Délka se rovná délce bílé sukně. V pase se převazuje barevnou mašlí. Pro naši oblast modrou, barevně vyšívanou.

Kašmírový šátek:
Tento šátek má červenou barvu a je zdoben květy.

Krpce a pletené ponožky:
Krpce jsou kožené boty, do kterých patří ponožky pletené z ovčí vlny zdobené hnědým vyplétaným vzorem.

Mužský kroj

Košula:
Bílá plátěná košile s rozhalenkou u krku. Výšivka je na stojáčku, na spodním okraji širších rukávů bez řasení a na prsou. Na límečku pod krkem jsou 2 poutka na úzkou červenou mašli. U krku se použivá na ozdobu kotula.

Brunclek:
Červená filcová vesta. Záda ušitá ze tří dílů s otevřenými šůsky. Na předním díle jsou zlaté knoflíky po obou stranách (16) na každé kapse vždy další tři. Brunclek se nikdy nezapíná. Podšívka je z režného plátna.

Gatě:
Bílé soukené kalhoty s rozparkem. Zdobené jsou modrou šňůrkou. U poklopce je výšivka. Přepásány jsou koženým řemenem ze světlé kůže s vybíjanými cvočky. Pás se motá 3x kolem pasu.

Krpce a kopice:
Krpce jsou tradiční valašské obutí, do nich se obouvají kopice z bílého sukna po kraji zdobené červeným lemem, zapínané na háčky.

Klobúk:
Klobouk je z černého plstěného materiálu. Kolem dénka je zdobený barevnými šňůrkami.

Dolomán:
Mužský kabát ze silné vlněné látky s výšivkou a zlatými knoflíky na obou stranách (nezapínají se – pouze ozdoba). Výšivka a lemování jsou černé. Na rukávech je červené zdobení.

Vznik obce se vztahuje pravděpodobně do druhé poloviny 13. a první poloviny 14. století. V té době vznikaly poblíž zemské hranice mezi Moravou a Uhrami vesnice pro posílení obrany této hranice. Název Lhota napovídá o tom, že mnoho obcí bylo zakládáno na tzv. lhotním systému, což znamenalo, že osadníkům na nových místech byla poskytnuta lhůta (lhuota, lhota) na určitou dobu, kdy byli osvobozeni od různých dávek a povinností vůči vrchnosti.

První písemné zmínky se datují až do 15. století, kdy Lhota tvořila spolu se Senicí, Pulčínem a později zaniklou vsí Zubrůvkou malé léno s určitým vztahem k hradu a panství Brumov. Několikrát obec změnila svůj název podle svých držitelů. Jmenovala se v r.1499 Lhota, r. 1503 Dzbelov, r. 1513 Lhoty, r. 1515 Petrovská Lhota, r. 1516 Markova Lhota, r. 1521 Petrovské Lhoty a Zbelovy Lhoty, letech 1521 a 1549 Zbelovy Lhoty. Takto je jmenována obec v dokladech (Zemské desky olomoucké, Knihy púhonné) koncem 15. a v první polovině 16. století. Až od roku r. 1549, kdy tento statek převzal od Trystrama France z Háje Adam z Lomnice na Brumově je už trvale uváděna jako Francova Lhota. Svým položením při hranici velmi trpěla.

Od 16. do 18. století procházela obdobím turkotatarských vpádů a vleklých pohraničních sporů mezi moravskými a uherskými panstvími. Z důvodů špatných ekonomických a sociálních poměrů se v letech 1860-1914 přes 330 lidí odstěhovalo do Ameriky. V roce 1905 se ve Francově Lhotě narodil významný kněz kardinál ThDr. Štěpán Trochta, biskup litoměřický.

Po 2. světové válce odešla řada rodin do pohraničí, kde osídlila dříve německé obce. V 70. a 80. letech se naše obec stala významnou díky dobře prosporujícímí a zároveň na tehdejší dobu nezvykle modernímu JZD.

Obec Pulčiny, původně Plučiny byla založena dvakrát. První založení obce proběhlo snad už ve 13. nebo na počátku 14. století. V těch dobách zřejmě vznikl i hrad Plučiny s původní obcí, která se rozkládala pod hradem podél potoka. První písemná zmínka o hradu je až z roku 1426. Majitelé hradu se střídali a v roce 1493 původní lenní statek pulčinský už patřil k hradu Burumov. V letech 1500-1520 je už v Moravských zemských deskách uvedeno hrad pustý Pulčiny, ves pustá Pulčiny.

Druhé založení pulčínské obce proběhlo pravděpodobně ve druhé polovině 16. století,nově byl osídlen kopec naproti Pulčínských skal. V roce 1574 v Moravských zemských deskách se už uvádějí Pulčiny mezi ostatními obcemi brumovského panství. Původní název obce i hradu Plučiny se časem změnil na Pulčiny a tento úřední název obci zůstal až do konce první republiky. Snad za války nebo po válce se teprve objevil nový název obce Pulčín.

Těžké bylo živobytí na Pulčinách, proto mnozí občané jezdili za prací do světa. Na sezónní práce do Bratislavy nebo na Hanou. Jako zvěroklestiči až do Polska a Ruska. Mnozí odjeli i do Ameriky. V roce 1946 větší polovina pulčínských obyvatel přesídlila na Šumpersko do Velkých Losin a Bukovic. Pro svou odlehlost netrpěly Pulčiny tolik nepřátelskými vpády z Uher jako okolní obce, ale byly v roce 1663 a 1704 vypáleny. V poslední dny druhé světové války obsadili Němci obec, zaminovali okolí a jen rychlý postup fronty uchránil Pulčiny od zničení. V koncentračních táborech zahynulo 13 občanů.

Od roku 1980 je Pulčín součástí Francovy Lhoty a současný název je Francova Lhota, místní část Pulčín. Farností patří do Lidečka, školu a lékaře mají v Horní Lidči.
Až do roku 1973 byla v Pulčíně škola. Poslední učitelkou zde byla paní Ludmila Vráželová, nynější kronikářka Pulčína.

Málokterá obec se může pochlubit tak významnou osobností jako Francova Lhota. Dne 26.3.1905 se zde manželům Trochtovým narodil syn. Druhý den ho pokřtil místní farář P. Ignác Kreml jménem Štěpán. Když mu bylo 8 let, zemřel mu otec. Od té doby jeho a dva sourozence vychovávala pouze matka. Do školy chodil ve Francově Lhotě. Gymnázium začal studovat v Kroměříži. Pro matčinu nemoc však musel studia přerušit a dělal doma hospodáře. Kolem roku 1923 se Štěpán dočetl v novinách, že v Itálii založil kněz Jan Bosko společnost salesiánů, která se měla starat o chudou a opuštěnou mládež. Vydal se tehdy, i když měl málo finančních prostředků, proto do Itálie.

Nejdříve zde dodělal gymnázium a složil zkoušky z filozofie. Po absolvování praxe s mládeží, jak je to u salesiánů zvykem, začal studovat bohosloví na teologické fakultě turínské univerzity. Na kněze byl vysvěcen 3. července 1932. Primice ve Francově Lhotě slavil 17. července 1932. Byl prvním knězem, který vzešel z Francovy Lhoty. Byl spoluzakladatelem Ústavu pro výchovu učňovské mládeže v Ostravě kam odešel v únoru 1934. V roce 1935 přešel do Prahy a začal budovat jako člen Salesiánské společnosti chlapecký domov pro chudou mládež. Když se podařilo ústav dokončit, představovala jeho hodnota přibližně 15 milionů korun. Prostředky na stavbu získával Dr. Trochta různými způsoby. Pořádali koncerty, rozesílali letáky bohatým lidem a bankám. Ústav měl sociální a výchovné poslání. K dispozici byla sportovní hřiště a klubovny. Chlapci se tady učili hrát na hudební nástroje. Probíhaly zde různé přednášky a kurzy.

Pražský ústav fungoval i za okupace, ale gestapo jej těžce snášelo. Jako ředitel ústavu byl Štěpán Trochta několikrát vyslýchán gestapem. Druhého dne po atentátu na Heydricha 28. května 1942 byl převezen do vězení. Po něm následovala doba utrpení. Jen tak by se daly charakterizovat roky prožité v koncentračních táborech (Terezín, Mauthausen, Dachau). Postavení kněží bylo mnohem horší než u ostatních vězňů. Po osvobození 23. května 1945 se vrací Dr. Štěpán Trochta do ústavu mezi své. Má ale podlomené zdraví, je fyzicky utýrán.
V listopadu 1947 přichází jako nově jmenovaný biskup do Litoměřic, kde působil tři roky. Biskupem litoměřickým byl jmenován papežem Piem XII. 16. listopadu byl slavnostně svěcen ve svatovítské katedrále. Hlavním světitelem byl papežský nuncius, spolusvětitelem pražský arcibiskup mons. Josef Beran. Přišla padesátá léta. Dr. Štěpána Trochtu na každém kroku sledovali příslušníci státní bezpečnosti.16. ledna 1953 byl zatčen a odvezen do Ruzyně. 22. a 23. července 1954 došlo k soudnímu přelíčení, kde byl odsouzen na 25 let za velezradu a vyzvědačství. Do amnestie v roce 1960 si odpykával svůj trest ve věznicích v Litoměřicích, Leopoldově, na Ruzyni, na Pankráci, ve Valdicích a nakonec skončil opět v Leopoldově. Bylo mu oznámeno, že nebude již nikdy vykonávat svůj biskupský úřad a musí se zapojit do výrobního procesu. Začal pracovat ve stavební firmě jako pomocný dělník. Dělal také různé další podřadné práce.

V roce 1962 prodělal dvakrát srdeční záchvat. V listopadu mu nabídl církevní úřad jít do předčasného důchodu. Odešel do charitativního domu v Táboře a později do Radvanova u Mladé Vožice. V roce 1968 mu bylo dovoleno vrátit se zpět na biskupský stolec do Litoměřic. 28. dubna 1969 byl jmenován kardinálem in pectore, to je bez veřejného vyhlášení. Církevní poměry se u nás rok od roku zhoršovaly. Biskup Trochta byl stále více omezován. Přesto bylo 5. března 1973 papežem Pavlem VI. veřejně oznámeno jeho jmenování kardinálem. Zdravotní stav kardinála Trochty se nadále zhoršoval. Začátkem roku 1974 se na Bulovce podrobil operaci očí. V březnu byl propuštěn z nemocnice. 5. dubna k němu přijel z Ústí nad Labem církevní tajemník. Návštěva to rozhodně nebyla pouze zdvořilostní. Jednání se táhlo několik hodin a pro otce kardinála bylo mimořádně nepříjemné. Týkalo se převážně nejbližších spolupracovníků – sekretářů, jejichž činnost byla již delší dobu trnem v oku představitelů státní moci. Večer byl kardinál zcela vyčerpán a ráno byl nalezen v bezvědomí, ze kterého se již neprobral. Byl převezen do litoměřické nemocnice, kde 6. dubna 1974 odpoledne zemřel.
Pohřeb byl stanoven na 16. dubna. Zpráva o jeho smrti se rozšiřovala pouze soukromě. Bylo zakázáno vztyčit černé prapory na kostelních věžích a věřící ani kněží z diecéze se nemohli zúčastnit pohřbu svého biskupa. I pohřební průvod městem byl zakázán. V katedrále před oltářem stála prostá rakev. Z přítomných zahraničních hostů zde byl např. krakovský kardinál Wojtyla, pozdější papež Jan Pavel II., který nad hrobem, ač byly proslovy zakázány, nazval zemřelého kardinála Trochtu mučedníkem. Příbuzní a spolurodáci z Francovy Lhoty zasypali rakev prstí dovezenou z jeho rodné valašské dědiny. Život a dílo Štěpána Trochty byly veřejně oceněny až po listopadu 1989. Prezident Václav Havel tak učinil 28. října 1992, kdy 17. litoměřickému biskupovi a 4. salesiánskému kardinálovi propůjčil in. memoriam Řád T. G. Masaryka II. třídy. Toto státní vyznamenání se uděluje osobám, které se vynikajícím způsobem zasloužily o rozvoj demokracie, humanity, lidská práva a osobnostem, které se významnou měrou podílely na boji a odporu vůči totalitnímu zřízení.
V obci je v rodném domě zřízeno muzeum kardinála Trochty, které je možné po domluvě navštívit a přiblížit si tak život tohoto rodáka.

Před I. světovou válkou byl starostou obce Antonín Kocůrek z čp. 23. V obecní radě s ním byli jako první radní Josef Zádrapa, členové rady byli Antonín Tkadlec, Štěpán Filák, Josef Šuta, Václav Kurtin a náhradník Josef Vrána. Podle zákona stáli v čele obce i v prvních měsících nového státu – Československé republiky.

Volby 16.6.1919

Starostou obce Francova Lhota byl zvolen Josef Dorňák z čp.205

Volby v roce 1923

Starostou obce byl zvolen František Juráček z čp.99

Volby v roce 1927

Starostou obce byl zvolen Josef Hrbáček z čp.29. Členy obecní rady byli: Josef Novosad, JanBartoník, Josef Juráň a Jan Mikulín. Členové zastupitelstva byli: Josef Matůš, Jan Zimek, Josef Filák, Josef Klesnil, Václav Kurtin, Jan Koňařík, Antonín Kocourek, Karel Kocourek, Antonín Trochta, František Juráček. Josef Dorňák byl předsedou finanční komise

Volby v roce 1931

Starostou obce byl Josef Hrbáček z čp.29. Do obecního zastupitelstva byli zvoleni: Josef Novosad, Jan Matůš, Josef Matůš, Alois Piastek, Karel Kocourek, František Tkadlec, František Trochta, František Řepa, Jan Hrbáček, Josef Juráň, Josef Trchalík, Josef Rösner, Josef Matůš, Karel Filák, Jan Zimek, Karel Bambuch

Obecní volby v roce 1935

Starostou obce byl zvolen Josef Hrbáček z čp.29. Ve složení obecního zastupitelstva nebylo téměř žádných změn.

Obecní volby, které měly být v roce 1939 už nebyly. Byl začátek II. světové války. Dosavadní obecní správy nebyly měněny až do konce války. I starosta Josef Hrbáček musel setrvat ve své funkci. Úřad starosty vykonával přes 17 let.

Volby po osvobození v roce 1945

I. MNV v květnu 1945

Předsedou MNV byl zvolen Alois Novosad (bezp.) – ve funkci byl pouze asi 2 měsíce, pak odešel do pohraničí. Ve funkci tzv. organizačního referenta (jako tajemník) byl Josef Brlica z čp.134 (KSČ).

II. MNV do voleb v květnu 1945

Předsedou byl Josef Kabrhel z čp.229 (ČSL), místopředsedou Josef Brlica z čp.134 (KSČ).

III. MNV po volbách 26.5.1945 do února 1948

Předseda Josef Kabrhel z čp.229 (ČSL).

Akční výbor Národní fronty – únor 1948

Předseda AV NF Josef Juráň z čp.13 (KSČ), místopředseda AV NF František Trochta z čp. 40 (KSČ). Akční výbor NF měl 20 členů. Z nich byli 1 z ČSL a 2 bezpartijní, ostatní byli členové KSČ a ČSSD.

IV. MNV po volbách 30.5.1948

Předsedou byl Josef Juráň z čp. 13 (KSČ) a místopředsedou František Trochta z čp. 40 (KSČ). V červnu 1951 odešel předseda Josef Juráň do funkce předsedy právě založeného menšinového JZD ve Francově Lhotě. Místo něho byl zvolen předsedou MNV Karel Matušinec z čp. 45 (Bůbelů). Asi v polovině roku 1952 se funkce vzdal, byl nemocný. Po něm do funkce nastoupil Jaroslav Rösner z čp. 69 (u Toťáků). Jmenovaný pak odešel do světa.

Po volbách v roce 1954 byl předsedou opět Josef Juráň z čp. 13, protože JZD se v obci mezitím rozpadlo.

Rok 1968

8.6.1968 dosáhl věku 60 let předseda MNV Josef Juráň z čp.13 a odešel do důchodu. Předsedou se stal dosavadní tajemník MNV Josef Hřib. Neuvolněným tajemníkem MNV byl Josef Kliš z čp. 287, člen rady MNV. Ve funkci setrval do konce roku 1969.

Rok 1969

Od ledna 1969 byl zvolen neuvolněným tajemníkem MNV Josef Václavík z čp.235 – člen rady.

Rok 1971

Ve volbách 26.11.1971 byl předsedou zvolen Josef Hřib z čp.317 a tajemníkem Josef Václavík z čp.235

Rok 1976

Ve volbách 22. a 23.10.1976 došlo ke změně. Předsedou MNV byl zvolen Josef Hřib z čp. 317, ale dosavadní tajemník Josef Václavík už nechtěl z osobních důvodů funkci vykonávat. Proto při sestavování vedení obce byl na jeho místo zvolen tajemníkem Miroslav Buráň z čp. 340. Byla zavedena nová funkce místopředsedy MNV, do které byl zvolen Josef Václavík z čp. 313. V tomto volebním období v roce 1980 došlo ke sloučení Francovy Lhoty, Valašské Senice a Pulčína v jednu obec. Práce poslanců MNV byla řešena tak, že do nových voleb byly všechny tři národní výbory spojeny v jeden s plným počtem dosavadních poslanců. Toto řešení bylo prozatímní.

Rok 1981

Předsedou byl Jaroslav Rolák z Val. Senice, tajemník byl Karel Kindl z čp. 307, místopředsedou byl Josef Václavík z čp. 313.

Rok 1986

Předsedou byl zvolen Jaroslav Rolák, místopředsedou byl Josef Václavík z čp. 313 a tajemníkem byl Karel Kindl z čp. 307. Členové rady Kliš Josef z čp. 287, Eliška Vrajová z Val. Senice čp. 135, Bohuslav Šánek Pulčín čp. 67, Alois Mikulaj Pulčín čp. 68, Antonín Hřib, Val. Senice čp. 158, Jaroslava Garguláková z čp. 188, Ing. Helena Kamlerová z čp. 193, Ing. Josef Chromík z čp. 285.

Rok 1990

Po změnách, které nastaly v roce 1989 odešli někteří poslanci MNV i členové rady. Protože tím byla oslabena i rada, byli z hnutí Občanského fóra zvoleni 3 noví poslanci, kteří se stali i členové rady. Byli to: Josef Kliš z čp.50 – zvolen za poslance, místopředsedu MNV a člena rady, Josef Trchalík z čp.380 – zvolen za poslance a člena rady MNV, Ladislav Hajda, Pulčín čp.48 – zvolen za poslance a člena rady MNV. Doplnění členové rady z řad poslanců: Augustin Beránek, Val. Senice 93 – člen rady MNV, Leopold Novák z čp.285 – člen rady MNV. Z dosavadních členů rady zůstali členy rady: Jaroslav Rolák – předseda MNV, Ing. Helena Kamlerová, Mikulaj Alois a Vrajová Eliška. Toto složení schválilo plenární zasedání MNV dne 30.3.1990. Pracovalo do konce volebního období. 30.4.1990 rezignoval na svoji funkci dosavadní tajemník Karel Kindl z čp.307. Valašská Senice, která byla v rámci integrace připojena k naší obci se v průběhu roku rozhodla od nových voleb opět fungovat jako samostatná obec. Pulčín zůstal i nadále místní částí obce Francova Lhota.

Poprvé svobodné volby do obecního zastupitelstva se konaly 24. 11. 1990. Ustavující zasedání zastupitelstva obce bylo 7.12.1990. MNV se změnilo na obecní úřad. Rada byla pětičlenná a ZO patnáctičlenné. Starostou byl zvolen Karel Matůš z čp. 364 (NK-TJ Sokol), (neuvolněným) zástupcem starosty Josef Trchalík z čp. 380 (Politické hnutí členů ZD), další radní byli Antonín Juráň z čp. 105 (Obč.fórum), Josef Rösner z čp. 395 (Občanské fórum), Alois Tkadlec z čp. 10 (Politické hnutí členů ZD). Zbývající členové OZ byli: František Šulák zčp.256 (Politické hnutí členů ZD), Josef Kliš z čp. 50 (Občanské fórum), Josef Žídek z čp. 326 (Politické hnutí členů ZD), Jan Trochta z čp. 371 (NK – Myslivci), Oldřich Zdráhal z čp. 337 (Občanské fórum), Miroslav Trlica z čp. 337 (Občanské fórum), Jaroslav Trčka z čp. 351 (Politické hnutí členů ZD), Josef Hřib z čp. 317 (KSČ), Jaroslav Brlica z čp.357 (Občanské fórum), Josef Matůš z čp. 417 (Politické hnutí členů ZD).

Rok 1994

Komunální volby se konaly 18. a 19. listopadu 1994

Opět bylo zvoleno 15 členné zastupitelstvo obce, rada obce byla pětičlenná. Starostou obce byl zvolen Karel Matůš z čp. 364 (SNK TJ Sokol), místostarostou Alois Tkadlec z čp. 10 (ODS), členové rady: Antonín Juráň z čp. 105 (ODS), Josef Rösner z čp. 395 (ODS), Josef Maček z čp. 384 (Hnutí zemědělců), další členové ZO byli: Alois Jančár z čp. 387 (SNK TJ Sokol), Josef Matůš z čp. 417 (SNK Český zahrádkářský svaz), Ing. Ludmila Filgasová z čp. 299 (ODS), Jan Trochta z čp. 371 (SNK Myslivecké sdružení), Jaroslav Šerý z čp.426 (SNK SDH), Jiří Hrbáček z čp.406 (SNK TJ Sokol), Ludmila Ptáčková z čp. 337 (ODS), Stanislav Sukup z čp.165 (SNK TJ Sokol), Karel Matůš z čp.185 (Hnutí zemědělců), Josef Piastek z čp.95 (SNK SDH).

Rok 1998

Komunální volby se uskutečnily 13. a 14.11.1998.

Jako starosta byl zvolen opět Karel Matůš z čp. 364 (SNK TJ Sokol), místostarostou byl Alois Tkadlec z čp. 10 (KDU-ČSL). Členové obecní rady byli: Karel Sucháček z čp. 190 (SNK TJ Sokol), Alois Jančár z čp. 387 (SNK Myslivecké sdružení) a Josef Rösner z čp. 395 (SNK SDH). Členové ZO: Jaroslav Šerý z čp. 426 (SNK SDH), Josef Piastek z čp. 95 (SNK SDH), Josef Kocourek z čp. 277 (SNK SDH), Miroslav Surmař z čp. 394 (SNK TJ Sokol), Stanislav Sukup z čp. 165 (SNK TJ Sokol), Josef Kliš z čp. 50 (KDU-ČSL) ten odstoupil a nastoupila Alena Silvestrová z čp. 337 (KDU-ČSL), Josef Matůš z čp. 417 (KDU-ČSL), Antonín Juráň z čp. 105 (KDU-ČSL), Jan Trochta z čp. 371 (SNK MS), Jan Brlica z čp. 109 (SNK MS).

Rok 2002

Starostou byl zvolen Karel Matůš z čp. 364 (SHK TJ Sokol), místostarostou Alois Tkadlec z čp. 10 (KDU-ČSL), další členové rady: Karel Sucháček z čp. 190 (SNK TJ Sokol), Zdeněk Kliš z čp. 287 (ODS), Josef Piastek z čp. 95 (SNK SDH). Další členové zastupitelstva obce byli: Jaromír Naiser z čp. 340 (SNK TJ Sokol), Josef Filák z čp. 301 (SNK TJ Sokol), Josef Bambuch z čp. 412 (SNK TJ Sokol), Alena Silvestrová z čp. 337 (KDU-ČSL), Antonín Juráň z čp. 105 (KDU-ČSL), Josef Kliš z čp. 50 (KDU-ČSL), Karel Juráň z čp.164 (ODS), Alois Kliš z čp. 272 (ODS) – jmenovaný v prosinci roku 2002 zemřel – nastoupil náhradník Milan Machů z čp.419 (ODS), Jaroslav Šerý z čp. 426 (SNK SDH), Alois Jančár z čp.387 (SNK MS).

Rok 2006

Ustavující zasedání ZO bylo 3.11.2006.

Starostou obce byl zvolen Karel Matůš z čp. 364 a místostarostou obce Ing. Miroslav Šerý z čp.405 /po odstoupení Miroslava Trlice/ (ODS). Další členové Rady obce Francova Lhota: Antonín Juráň (ODS) Francova Lhota 105, Alena Silvestrová (KDU-ČSL) Francova Lhota 337, Jan Trochta (NK MS) Francova Lhota 371. Členové Zastupitelstva obce Francova Lhota: Karel Sucháček z čp.190, Zdeněk Kindl z čp. 389, Miroslav Surmař z čp.394– SNK TJ Sokol, Eliška Juráňová z čp.231, Alois Tkadlec z čp.10 – KDU-ČSL, Alois Jančár z čp.387 – SNK Myslivecké sdružení, Bc. Zdeněk Kliš, ing. Kateřina Trochtová – ODS, Jaroslav Šerý, Josef Piastek – SNK SDH.

Rok 2010

Ustavující zasedání ZO bylo 12.11.2010

Starostkou obce byla zvolena – poprvé žena – Ing. Kateřina Trochtová z čp. 371 a místostarostou Ing. Lumír Kliš z čp. 287 – oba SNK Nová volba pro Francovu Lhotu. Další členové Rady obce Francova Lhota Miroslav Mikéska z čp. 29 – ODS, Jiří Bistrý z čp. 459 – KDU-ČSL, Jan Brlica z čp. 109 – SNK Myslivecké sdružení. Další členové Zastupitelstva obce Francova Lhota Mgr. Hana Trlicová z čp. 337 – SNK Nová volba pro Francovu Lhotu, Ing. Miroslav Šerý z čp. 405 – ODS Karel Sucháček z čp. 190 – SNK Svaz dobrovolných hasičů a Tělovýchovná jednota Sokol, Karel Matůš z čp. 364 – ODS, Eliška Juráňová z čp. 231 – SNK Nová volba pro Francovu Lhotu – ta v roce 2012 odstoupila a nahradil ji Zdeněk Novák z m.č. Pulčín čp. 26 – SNK Nová volba pro Francovu Lhotu, Bc. Zdeněk Kliš z čp. 287 – ODS Radek Piastek z čp. 462 – SNK Svaz dobrovolných hasičů a Tělovýchovná jednota Sokol, Pavlína Kolínková z čp. 5 – KDU-ČSL, Petr Juráň z čp. 105 – SNK Nová volba pro Francovu Lhotu, Miroslav Matušinec z čp. 473 – SNK Nová volba pro Francovu Lhotu

Rok 2014

Ustavující zasedání ZO bylo  31.10.2014

Starostou byl zvolen Karel Matůš – SNK Tělovýchovná jednota Sokol a místostarostou Miroslav Brlica 1 – SNK Nová volba pro Francovu Lhotu. Rada obce zasedala ve složení: starosta a místostarosta obce, Jiří Bistrý – KDU-ČSL, Jan Brlica  – SNK Myslivecké sdružení, Pavel Trčka – SNK Tělovýchovná jednota Sokol. Další členové zastupitelstva: Ing. Lumír Kliš, Mikéska Petr a Mgr. Hana Trlicová za SNK Nová volba pro Francovu Lhotu, Pavlína Kolínková  a Jiří Bistrý (KDU-ČSL),  Stanislav Molek – SNK Myslivecké sdružení, RadekPiastek  a Ing. Miroslav Šerý  – SNK SHD Francova Lhota, Richard Filák a Josef Šeliga – SNK Tělovýchovná jednota Sokol. V roce 2015 se Pavel Trčka vzdal svého mandátu a a jeho místo přišel náhradník Ing. Josef Bambuch starší (SNK Tělovýchovná jednota Sokol).

Rok 2018

Ustavující zasedání Zastupitelstva obce proběhlo dne 1. 11. 2018.

Starostou byl zvolen Miroslav Brlica, místostarostou Ing. Jan Trochta. Rada obce zasedala ve složení starosta, místostarosta, Jan Brlica, Ing. Lumír Kliš, Piastek Radek. Další členové zastupitelstva obce byli zvoleni: Ing. Bambuch Jozef, Jiří Bistrý, Chmela Radek, Matůš Marek, Mikéska Petr, Mojmír Jaroš, Molek Stanislav, Mgr. Silvestrová Michaela, Mgr. Trlicová Hana, Bc. Žídková Pavlína

Rok 2022

Ustavující zasedání Zastupitelstva obce proběhlo dne 14. 10. 2022.

Složení ZO je podobné jako v předcházejícím období – starosta i místostarosta zůstavají stejní, Složení Rady obce se mění na starosta, místostarosta, Piastek Radek, Mojmír Jaroš, Ing. Lumír Kliš. Zastupitelstvo obce se schází ve složení: Ing. Bambuch Jozef, Jiří Bistrý, Brlica Jan, Brlica Miroslav, Radek Chmela, Ing. Lumír Kliš, Bc. Josef Kliš, Jaroš Mojmír, Matůš Marek, Petr Mikéska, Piastek Radek, Mgr. Silvestrová Michaela, Ing. Jan Trochta, Ph.D., Mgr. Hana Trlicová, Bc. Pavla Žídková

Obecní úřad Francova Lhota sídlí v budově kulturního domu uprostřed obce. Hlavním posláním úřadu je zajistit chod vesnice a pečovat o veřejné prostranství tak, aby byla vesnice ideálním místem k životu.

Aktuality:

[custom-facebook-feed]

Vítejte u nás ve Francově Lhotě. Jsme malá Valašská vesnička na úpatí Javorníků. Obec byla založena ve 13 – 14 století a jmenuje se po Franci Tristamu z Háje, který obec koupil od předchozího majitele. V současné době má obec skládající se ze dvou částí (Francova Lhota a Pulčín) přibližně 1580 obyvatel.
Malebná kopcovitá a léta kultivovaná krajina je příjemným místem nejen pro život, ale i pro odpočinek. Údolní zástavba rodinných domů je lemována sady a políčky, které postupně přecházejí v udržované pastviny a louky až ke krásným a místy hlubokým lesům. Obec je díky rázu své krajiny, existence několika maloplošných chráněných území s výskytem vzácných rostlin i živočichů součástí Chráněné krajinné oblasti Beskydy. 
Francova Lhota je vybavena všemi důležitými institucemi a zařízeními pro život na malé dědině. V obci funguje mateřská i základní devítiletá škola, římskokatolická farnost, pošta, několik obchodů, pohostinství i restaurace. O společenské, kulturní a sportovní vyžití se stará několik velmi aktivních spolků. Obec vlastní několik sportovišť i kulturní dům. V roce 2010 získala Francova Lhota cenu tzv. Oranžovou stuhu v krajském i celostátním kole soutěže Vesnice roku.
Místní část obce Francova Lhota Pulčín je vzdálena od obce asi 4 km a je nejvýše položenou osadou na Valašsku. Díky nedalekým Pulčinským skalám a Národní přírodní rezervaci Pulčín – Hradisko je tato nevelká osada vyhledávaným místem pro aktivní dovolenou či výlety. Avšak díky její poloze téměř a konci světa zde lze neustále nalézt klid a pokoj spojený s krásnými výhledy na krajinu Bílých Karpat a Vizovických vrchů.