Kobzova lípa – památný strom a pověst

Kobzova lípa je největším a nejznámějším památným stromem ve Francově Lhotě. Podle pověsti ji vysadil Franc Trystam v roce 1530 při přejmenování Zbelovy Lhoty na Francovu. Lípa dosahuje výšky 26 m, obvod kmene je 760 cm. Název Kobzova je odvozený od nejbližší rodiny, která bydlela poblíž lípy – Kobzovi.

🌿 V roce 2012 byla finalistkou ankety Strom roku. K lípě se dostanete z modré turistické trasy směrem na Čubův kopec, lokalita „Kočičina“.

Pověst o Kobzově lípě

Každý, kdo přijde k lípě, si všimne velké díry v kmenu stromu a nejeden návštěvník tam zkusí i vlézt. Říká se, že tato dutina je tam už dlouhé roky, minimálně od tureckých nájezdů, které rabovali, zabíjeli a odváděli obyvatele Francovy Lhoty. Důkazy o takovém jednání máme z historických záznamů – například od Purkmistra ve Valašských kloboukách (níže).

Protože se obyvatelé báli nájezdníků, snažili se schovat sebe i svůj majetek, kde mohli. Při jednom z posledních vpádů Kuruců Kobzovi nestihli utéct do lesa a hledali, kde by se jen mohli schovat, aby nepřišli o život. Celá rodina tak vlezla do lípy, která měla kmen dutý, ale nebyl otevřený a nebylo tak vidět, že tam někdo je. Rodina přečkala ve stromě schovaná celý týden, co řádili Kuruci v obci, a zachránili si tak svůj život.

Úřední potvrzení purkmistra Valašsko-Klobuckého Tobiáše Bureše z ledna 1716

Francovej Lhotě Illezhajskej na častie brumovskej vpád učinili (kuruci) na den jmenovitej svatej Anny, to jest 26. Juli roku 1704. Dědinu všechnu do gruntu spálili, dobytky pozajímali a mnoho lidí, na 15 hospodářů zmordovali a druhých lidí na nič uvedli. Druhej vpád učinili, když se vzmáhati a baráky stavěti počali ve Francově Lhotě po sv. Jiří dnie 20. máji r. 1705. Zase co zůstalo do gruntů spálili a dobytky pobrali. Třetí vpád hrozný a žalostný byl ten den po novém létě r. 1706, dne druhého Janu(aru), kdežto lidi se byli uchýlili do hor a tam jim zase, kdo co ještě na sobě odjinud pomohl, zrubali a na nic uvedli. Čtvrtý vpád na ně učinili roku 1707v škaredú středu již v horách zůstavujícím tím nadepsaným způsobem. Pátej vpád na ně rebelanti učinili r. 1707, ten den před Všemi svatými. Potom ně skrze dva roky každej takřka tejden do hor na ně vpadali, mordovali a jich rabovali až do roku 1710.