Historické prameny o obci

Zmínky o Francově Lhotě lze nalézt v různých archivních záznamech, Nejvýznamnějším zdrojem je kniha od Jana Blesíka: Francova Lhota historický obrázek obce.

Tato kniha klade první písemné zmínky o obci do doku 1446, kde se zmiňuje Jan Petrovský z Lilče, který vlastní hrad Pulčín, a součástí jsou i obce Seninka (Senice, Lhota Petrovská, pustá ves Zubrůvka.

V roce 1517, kdy panství Brumov převzal Michal z Podmanína se vyskytuje název Zbelova Lhota. Roku 1530 pak pán Filip z Víckova prodává Trystamovi Francovi z Háje tvrz a vsi Zbelovy Lhoty s dvorem poplužným a dvoje fojtství vysazené, ves Horní lidči s fojtstvím vysazeným a se dvěma dvory, ves Jesenici s fojtstvím vysazeným a ves pustú Zubrůvku s lidmi platnými a neplatnými…

Zde je již patrné, že se používá množné číslo Lhoty, které více odpovídalo skutečnému stavu, jelikžo obec se skládala ze dvou až třech  somostatných jednotek. V této době byly také vysázeny 4 lípy, z nichž jedna by měla být v místě bývalé tvrze u Kobzů – Kobzova Lípa.

Při dělení Brumovského panství byly sepsány i jednotlivé majetky tzv. Urbáře. Nejstarší zachovaný je z roku 1659 (http://www.mza.cz/a8web/a8apps1/urb01/docs/URB01-69.htm), jeho opis uložen také v archivu  (http://www.mza.cz/a8web/a8apps1/g371/docs/G0371-56.htm). V tomto urbáři není popsána Francova Lhota, ale Valašská Senice, ke které náleželo i “Dvořisko” a toto je zde popsané. Francova Lhota patřila do jiného panství a váže se k ní  původní urbář z roku 1979 ,v archivu lze nalézt jeho opis (http://www.mza.cz/a8web/a8apps1/g371/docs/G0371-60.htm).

Popis Dvořiska:

Ku dvoru Francovskému přináležejí role, louky, a lesy, sepsané dne 1. Juni 1670. Tímto pořádkem:

Za dvorem zahrada s stromovím rozličným, na téže zahradě štěpnica, kde stromoví rozličného ovoce se nachází od meze Jana Trochtového. Po druhé straně dvorů se zahrady ???, meze Juříkovej dolů až do louky.

Na příčné hony zasetý jest oves, pode toho žito jaré.  Na  ??? za příčkami zaseté žito jaré a oves, s horní strany jest žito ozimé.

Na druhých honech žito jaré a oves zasetý jest. Z horní strany zaseté ozimné ??? Sablíkův a ječmen se žitem jarým. Na středních honách hore k háju jest zasetý oves. velkých čt?? z horní strany Sablíkového žita kůsek, pode toho oves. Za hájem kraj veliké úlehla vždy až do chotáru Pulčínského. Od chotáru Pulčinského  a meze Jana Trochového na východ slunce úlehle všecky až k štěpnici nad dvorem.

Louky prostředkem mezi těma rolami, od dvoru ??? až po jedlový háj leží mezi lukami rozličné stromoví potřebné…

 

Dalšími důležitými zdroji jsou lánské rejstříky – soupisy vlastníků půdy z let 1656-1670 (http://www.mza.cz/a8web/a8apps1/d1/docs/D0001-304.htm). Zde je uvedeno u mnoha osob, že jejich otcové byli odvlečení tatary kolem roku 1663. Po tatarských vpádech zde dělali nájezdy i slováci, na které si obyvatelé obce stěžovali z let 1674,  (https://digilib.phil.muni.cz/bitstream/handle/11222.digilib/120296/SpisyFF_147-1969-1_8.pdf?sequence=1 Orig. StA Brno M 21 F 1.). Ze seznamu vlastníků jsou  dvě jména, která u sebe měly přízvisko Fojt – Matouš Janičatů s 2 kusy polí ( 90 měřic) a Jan Trochtů 3 kusy polí (45 měřic). Oba dva grunty ohraničují část Dvořisko, ze které byl později vytvořen panský dvůr. Z toho lze usuzovat, kde byly jednotlivé fojtství umístněné v obci.

Posledním důležitým zdrojem informací jsou i matriky, které vedli narození svatby a úmrtí jednotlivých obyvatel obce. Tyto matriky pro naši obec jsou uloženy v archivu v Opavě s nejstarčí matrikou datovanou od roku 1688 pro obce Horní Lideč, Lidečko, Střelná, Pulčín, Jelikož Francova Lhota byla v té době farností Lidečko (Sbírka opisů matrik řím.kat.fara Lidečko- kart.6952, psáno latinsky – https://digi.archives.cz/da/Zoomify.action?entityRef=%28%5En%29%28%28%28localArchiv%2C%5En%2Chot_%29%28unidata%29%29%28411577%29%29&scanIndex=0)

Přesný záznam vlastníků parcel je uveden v indikačních skicách a císařských otiscích, které byly pro Francovu Lhotu vyhotoveny v letech 1828 (https://www.mza.cz/indikacniskici/skica/detail/MOR054718280)  a 1879 (https://www.mza.cz/indikacniskici/skica/detail/MOR054718790). Toto je také počátek katastrální mapy obce, kdy se mnoho parcel zachovalo až do současnosti. Číslování parcel bylo provedeno od severovýchodního cípu (od Vlčičky a Bechova po východní straně údolí směrem na jih, a poté po druhé straně potoka směrem na sever). Domy byly číslovány opačně od jihu proti směru hodinových ručiček. Je zde zaznamenáno 130 domů, převážně dřevněných.