Your browser does not support JavaScript!

Historie zvonů v kostele

1787 v době vysvěcení kostela byl ve Fr. Lhotě pouze jeden zvonek, a to na staré zvoničce
Zvony byly pořízeny:
1792 největší zvon – odlil Wolfgang Štraub v Olomouci  měl váhu 287 kg. Zvon pořídil P. Viktor Uvira
1808 prostřední zvon zvaný „poledňák“-odlil Wolfgang Štraub měl váhu 120 kg. Zvon pořídil P. J.P. Hrdlička
1859 malý zvon „umíráček“ – odlil zvonař Staněk v Olomouci, vážil 28 kg. Zvon pořídil P. A.Vašinka.

V Pamětní knize Lhoty Francové, která byla založena 1.ledna 1925 (údaje zde byly zaznamenány i zpětně) zapsal Antonín Kocurek z čp.23 v údajích o rekvizicích po dobu světové války, že mimo jiné „Zrekvírovány byly 2 zvony, velký a umíráček, poledňák zůstal“.

14.2.1917 v době I. světové války byly v Bylnici naloženy dva zvony  z Francovy Lhoty o váze asi 290 kg a poslány do hlavního dělostřeleckého skladu ve Vídni. Jednalo se o velký zvon a „umíráček“. Podle protokolu z téhož dne farář dohodl, že Francova Lhota odevzdá zvony dva a jeden si ponechá – na zvonění požárů aj.  Ponechán byl prostřední zvon – „poledňák“. (údaje o odevzdání zvonů vyhledal Dr.Baletka v Zemském archívu Vsetín dne 12.3.2004 – použity archivy fary a podací deníky). V kostele byl jeden zvon – prostřední tzv. „poledňák“.

1922 Byly pořízeny 3 nové zvony, které odlil zvonař Pavel Ranko  v Trenčíně. Byl to velký zvon. Popis od Jana Pikálka – zvoníka „Nápis velkého zvonu je tento. V Kříži Kristovém Hledejte Spasení a vstupujte do Chrámu Páně na moje zvonění. Dále podle kraje je zase psáno. Zakoupen z milodarů Farníků. Méno Pána Zvonaře jest Pavel Ranko, V Trenčíně , v Roku 1922. Šířka zvonu od kraje do kraje prostředku Velkého Zvonu je 80 Centy Metrů šířky.

Zvon Druhý Poledňák:
Poledňák Na tom jest zase nápis. Tento Zvon Zbudovaný Farníky Z vlastním Nákladem hlavně s přispěním Farníků Amerických. Šířka je tohoto zase Zvonu od kraje do kraje prostředkem 60 CentyMetrů v roku 1922.

Zvonek třetí Umíráček:
Jest zase Umíráček jako aj Poledňák totiž Tento Tohoto nápisu. Tento Zvon Zbudovaný Farníky nákladem jejich i Amerických a jest zase v šířce prostředkem od kraje do kraje 38 Centy Metrů. Méno Pána Zvonaře Pavel Ranko v Trenčíně v Roku 1922.“ Dále pokračuje zápis: „Tyto naše milé Zvony přivézl Jozef Hrbáček, svojími koňmi z Trenčína z Lásky k Pánu Bohu zadarmo a posvěcené byly od Pána Děkana Štítenského, jehož jméno nevím, za přítomnosti i okolních Knězů, totiž Lideckého i Klobuckých Knězú. Zvony byly svěcené na schodech před dveřmi Chrámovými. Tyto Zvony svěceny byly právě na našu Púť Svatého Štěpána Krále Uherského. Druhého dne Měsíce Září Roku 1922.Při tejto slavnosti totiž Svěcení našich Milých Zvonů bylo také mnoho lidu našich i přespolních zejdeno. Řeč o tejto posvítce našich milých Zvonů měl Důstojný Pán Děkan Štítenský i Velkou Mši svatou. Konec mého výpisu o našich milých Zvonech nových, které sme s teskností a lítostí za starými Zvony našími, které nám ve válku světovú, která celých 5 let trvala pobrané byly sme s lítosti přinuceni byli zjednati nové“ (psáno v roce 1923)

1942 v březnu Na základě spisů týkajících se rekvizice zvonů v letech 1941-43 bylo ve SOA Uherské Hradiště 18.3.2004 zjištěno. Zvony za 2. světové války byly odevzdávány na základě vl.
nařízení č.414/1941 Sb. ze dne 26.11.1941. Dle čl.6 Pokynů pro odevzdávání zvonů měl v každé farnosti zůstat jeden k vyzvánění použivatelný zvon. Pro tyto případy přicházely v úvahu zvony o váze do 25 kg. Snímáním zvonů byla pověřena firma Ing. J. Renner z Uherského Brodu. Po sejmutí byla majitelům okresním úřadem vydána stvrzenka, která měla sloužit pro pozdější vyúčtování náhrady za odebrané zvony. Sejmuté zvony byly převezeny nejprve do okresních sběren (Uh.Brod, Bojkovice, Bylnice a Horní Lideč) a odtud do Ústřední sběrny v Moravské Ostravě – Přívoze. (Zentralsammelstelle für Glocken). Snímání zvonů v politickém okrese Uherský Brod začalo 9. března 1942 a v době od 21. března do 14. dubna bylo vypraveno celkem 6 železničních
vagónů, přičemž po jednom ze stanic Horní Lideč a Bylnice a 4 ze stanice Uherský Brod. V celkové rekapitulaci bylo celkem z 82 obcí odebráno 142 zvonů o celkové váze 22117 kg. Podle „Zápisu o objížďce za příčinou zjištění, resp. přezkoušení bronzových zvonů“ bylo dne 9. ledna 1942 zjištěno, že v obci Francova Lhota se v kostelní věži nalézají tři zvony. Na základě „Ohlašovacího listu“, který vyplnil dne 12. ledna 1942 místní farář Štěpán Nevrlý, byly v obci tyto zvony: polední, velký a umíráček. Všechny tři byly zařazeny do kategorie A (nejnižší kategorie z hlediska
historické a umělecké ceny). První dva z uvedených zvonů byly zrekvírovány a třetí byl v obci ponechán. Za odebrané bronzové zvony byla obci Francova Lhota vystavena dne 28.3.1942 stvrzenka č.37 (v písemnostech archivu se nedochovala). Zbyl umíráček z roku 1922 – později byl dán k přelití (1986) Nesrovnalost v počtu zvonů (původní poledňák z roku 1808) se dá
vysvětlit snad tím, že už byl odevzdán dříve pro nedostatek barevných kovů.

1973 Pořízeny 2 nové zvony od Laeticie Ditrichové z Brodku u Přerova Zvon větší (o váze 300 kg) Sv. Štěpán Zvon menší (o váze 220 kg) Panny Marie Pomocnice křesťanů Zvony posvětil před kostelem 2. září 1973 – na pouť- kardinál Štěpán Trochta, rodák z obce, který byl při této příležitosti ve své rodné obci poprvé a také naposledy jako kardinál.

1986 Byl dán na přelití prasklý zvon „umíráček“  – P.Mgr.Jos.Koštuřík

1989 Byly pořízeny další dva nové zvony. Takže v této době byly na věži zvony čtyři. Tyto dva nové zvony ulil zvonař J. Tkadlec na Halenkově. Větší zvon Cyril a Metoděj má průměr 919 mm a váží 410 kg. Menší zvon Sv. Josef má průměr 670 mm a váží 160 kg. K jeho výrobě byl použitý dřívější „umíráček“, který byl prasklý.

Zvony byly posvěceny v neděli 3.12.1989 odpoledne, při bohoslužbě slova, bez větších venkovních oslav. Světitelem byl P. Erich Pepřík ze Vsetína, který byl později jmenován generálním vikářem v Olomouci. Po svěcení byla v kostele uvedena skupinou mladých ze Vsetína „Legenda o sv.Anežce“